Sunrise moon - 0.2

13. července 2010 v 17:21 | WeousH*
2.díl
No, asi se mi to opravdu zdálo, zamyslela jsem se. I ta babička, prostě je to nemožné, jen si něco namlouvám, nebo mám halucinace? ,,Tak vypadneme, ne?" prohodila jsem. ,,NE! To teda ne, bez sestřičky, ani náhodou." Odsekla rázně Justy. ,,Hm.. Ale co když tu opravdu není? Proč by taky byla tady? Mě se k tvé sestře hodí spíše dětské centrum. Můžeme se třeba jít podívat do Hillheru, tam je taky nějaké dětské centrum a je to docela blízko." namítla jsem, ale moc bodů jsem tomu nedávala.

,,No, ale.. proč by utíkala? Vždyť jsme spolu byly, takové kamarádky! Proč by utíkala? Co, když ji někdo unesl? To je pravděpodobnější. Když, jsem ji na chvíli zpustila z očí.." rozvzlykala se. To bylo, asi poprvé co to přede mnou udělala úmyslně. ,,Justy, takhle nad tím nesmíš přemýšlet, tvá chyba to rozhodně není! A navíc.. je už za 5 minut půlnoc a toto místo mi nahání hrůzu. A ještě ke všemu.. rodiče se o mně budou bát." Zalhala jsem. Nikdy jsem ji nepřiznala, že mým rodičům je jedno co zrovna dělám a že se zajímali jen o tu svou práci.. ,,Tak jdi domů, nemám právo Tě tu zdržovat, když se, ale zítra ráno u tebe neukážu.. tak víš co máš dělat!" s těmito slovy se vydala hlouběji do toho podivného lesa. Vypadal, opravdu divně. Všechno tady mělo růžovomodrý nádech. Byly tu samé kopce a propadliny.. A jenom kolem dokola byly lesy.. Tady uvnitř bylo popravdě možná, tak 5 stromů, nic víc. Proč by, ale někdo dělal takovýhle podvod? Aby odlákal lidi? A proč by to tu, ale dělal tak nebezpečné? To všechno jsem nakonec hodila za hlavu a rozběhla se za Justy, v žádném případě ji tady nenechám samotnou. ,,Storm?! Co tu ještě děláš?!" vyjela po mně a to mně překvapilo. ,,Já půjdu s tebou." Vysvětlila jsem ji. ,,Tak dobře." Šlo na ní poznat, že se zase cítí bezpečněji. Najednou mi zatikaly hodinky, což znamenalo půlnoc. Když přestaly tikat, tak to mně i Justy vymrštilo do vzduchu a začalo nás to tam točit.. stále rychleji a rychleji. Já zase viděla babičku, ale teď to vypadalo, že ji vidí i Justy. Teď říkala: ,,Je to tady mé milé děvenky.. Nastal čas. Užívejte je tak jak myslíte." Napřáhla ruce. Pravou ke mně a levou k Justy. Najednou z nich vystříklo nějaké růžové světlo, které mně i Justy obklopilo a my se nemohly ani hnout. Potom najednou babička zmizela a s ní i to růžové světlo. Já s Justy jsme pomalu dopadly na zem. Justy stála jako zkoprnělá. Její srdce jsem slyšela, až sem. Já tedy neváhala, chytla ji za ruku a vlekla ji pryč.


Druhý den ráno - když jsem vstala - musela jsem uvažovat nad celým včerejším dnem. Bylo to, tak zvláštní.. Na nějaké chvilky si vůbec nemohu vzpomenout. Chvíli jsem váhala, zda to všechno nebyl jen sen, ale potom když jsem se šla do koupelny převléct, uviděla jsem můj šrám na břichu, což mi připomnělo, že jsem se v té vodě mírně pořezala o nějaký kámen co tam byl. Toto mi tedy stačilo, abych možnost ze snem, okamžitě zavrhla. Když jsem byla celá připravená, vzpomněla jsem si na Justy! Co ta asi teď dělá? Byla její sestra doma? Co se jí vlastně stalo? V tom jsem uslyšela zvonek. Napadlo mně, že třeba to bude máma, nebo táta, protože včera večer, když jsem se vrátila, jsem je doma neviděla. To co jsem viděla, jsem ale opravdu nečekala, naprosto mě to vyděsilo, až že jsem zapištěla. ,,Co.. co… se ti stalo? Kdo ti to udělal?" vykoktala jsem ze sebe a pořád, jsem ještě chraptila.. Což je další důkaz, že to včera byla opravdu realita. ,,Sen. Já.. nevím.. Proboha Storm, co se nám to včera stalo!?" rozbečela se. ,,Pojď dovnitř a všechno mi povíš! Všechno co se ti stalo! Vždyť, když jsem tě dovedla domů, žádné šrámy jsi neměla!" nechápala jsem to a tak jsem ji usadila do obýváku a odskočila jsem pro 2 kafe. ,,Na vezmi si to.. na posílení." Mrkla jsem na ni a sama si z toho mého upila. ,,Já.. ano.. ale.. potom… v noci… zdál se mi nějaký sen.. Že jsme spolu byly opět v.. v tom lese a.. a.. že jsme s někým bojovaly.. ty.. ty jsi prostě byla mrtvá." Rozvzlykala se ještě víc. ,,A já.. já.. bojovala jsem s někým.. neviděla jsem mu do tváře.. a on.. on.. mi udělal ty šrámy.. a potom.. jsem se probudila s tímhle tím." Vyhrnula si tričko a tam byly další šrámy, které jí prý udělal nějaký protivník. ,,Tak jsem se bála.. já.. nevím.. já.. mám strach.. Hned jsem letěla podívat se jestli se něco nestalo tobě.." v tom se rozrazily dveře a tam byla...

Xx..D.I.S.K.U.Z.E..xX

1) Tak co jak se Vám líbí?
2) Jak si myslíte, že to bude pokračovat? 
 


Komentáře

1 Charmed-ka.Pavla → SB Charmed-ka.Pavla → SB | Web | 13. července 2010 v 17:58 | Reagovat

1) Pěný :-)
2) Určitě nějak fakt zajímavě

2 Mišule Mišule | Web | 13. července 2010 v 21:23 | Reagovat

Skvělý;))
nevím:D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
© 2011 WeousH*

Někdy se zase vrať;)..